|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Zamrznutí
Ševčík, Andrej ; Chrobák, Ondřej (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je cyklus obrazů, animace a videa. Vycházím z chyby operačního systému, zaměřuji se na známý jev zamrznutí počítače a následného vrstvení systémových okének přes sebe. Díky chybě vznikají estetické obrazce, které mohou odkazovat ke geometrické abstrakci. Na tomto jevu mě zajímají především elementární aspekty malby, budování prostoru v ploše, geometrie, pohyb, tvar.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Nízkoteplotní a kryogenní zpracování cementačních součástí
Bílková, Lenka ; Juliš, Martin (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá posouzení vlivu nízkoteplotního zpracování na strukturu a vlastnosti cementované povrchové vrstvy součástí. Jedná se o posouzení zda je nízkoteplotní zpracování pro daný účel postačující, nedostačující či nadbytečné. Jako vzorky byly použity ozubená kola, která jsou součástí převodové skříně traktorů Zetor. Bylo použito třináct dvojic vymražených a nevymražených vzorků, vzatých z výrobních dávek v průběhu roku 2007, u kterých byla posuzována tvrdost a dále byl proveden vlastní experiment s vymražením cementovaných a kalených vzorků na různé teploty až do -196°C.. U většiny vymražených vzorků byl zaznamenán mírný nárůst tvrdosti, což prokázalo účelnost daného nízkoteplotního zpracování.
|
|
|
Vliv nízké teploty na propustnost buněčných membrán a přežití rostlin
Kubovčíková, Anna
Rostliny jsou v přírodě přirozeně vystaveny nízkým teplotám. V průběhu zimy jsou teploty nejnižší a na určitých místech dosahují i velmi nízkých hodnot. Velkou roli na odolnost rostliny vůči nízkým teplotám má kyselina jasmonová. Geny rodiny PLIP produkují její prekurzory, proto jsme se v této práci zaměřili na vliv těchto genů a také vliv intenzity světla na odolnost rostliny Arabidopsis thaliana vůči nízkým teplotám. Sledovanými parametry u rostlin aklimovaných na nízké teploty byly parametry fotosyntézy, intaktnost buněčných membrán a přežití po působení mrazu. Výsledky experimentů prokázaly, že mutace genů PLIP vede ke snížení intaktnosti membrán při působení mrazu, a naopak ektopicky zvýšená exprese genu PLIP3 má za následek zvýšení odolnosti rostliny. Na základě úniku iontů jsme pro jednotlivé varianty stanovili hodnoty LT50, a bylo prokázáno, že rozdíl mezi nejodolnější transgenní linií plip3 ox a mutantní linií ve všech třech genech PLIP je více než 4 °C. Následně byl proveden test na přežití rostlin po působení mrazu, kde bylo prokázáno, že hodnota LT50 korelovala s přežitím rostlin. Analýza fluorescence chlorofylu ukázala, že po aklimaci na nízkou teplotu nejsou mezi jednotlivými genotypy s modifikovanou hladinou PLIP velké rozdíly ve fotosyntetických parametrech. Výraznější vliv mělo na rostliny světlo, které bylo při aklimaci použito. Rostliny aklimované při nízké intenzitě vykazovaly vyšší hodnoty nefotochemického zhášení i větší maximální kvantový výtěžek fotosystému II. Získané výsledky dokazují, že geny PLIP se významně podílejí na odolnosti rostlin vůči nízkým teplotám.
|
|
|
Zamrzání hmyzu do ledu
KALÁT, Matěj
Bakalářská práce se zabývá tématem zamrzání hmyzu do ledu. Literární rešerše obsahuje děje týkající se chladové tolerance u hmyzu a jejich strategie při obraně proti zamrznutí. Ve druhé části práce jsou rozebrány výsledky testů zamrzání vodních členovců do ledu a jejich míra přežití po zamrznutí.
|
|
|
Vliv rytmického pohybu u pacientů s Parkinsonovou nemocí
MYSLIVCOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou progresivního neurologického onemocnění zvaného Morbus Parkinson do češtiny přeloženo jako Parkinsonova nemoc. Toto onemocnění nevratně poškozuje centrální nervový systém a není možné jej zatím vyléčit. Lze pouze zmírnit příznaky farmakologickou léčbou a za pomoci rehabilitace zlepšit kvalitu života pacientů. Cílem práce je popsat hlavní problematiku nemoci, ozřejmit možnosti fyzioterapie a navrhnout rytmickou cvičební jednotku na jejímž základě vznikla edukační videa pro domácí cvičení pacientů s Parkinsonovou nemocí. V první části jsou shrnuty obecné poznatky o Parkinsonově nemoci, historii, vývoji a rehabilitaci. Větší část práce se zabývá samotným výzkumem, kterého se zúčastnili 3 klienti s Parkinsonovou nemocí. Jednotlivé kazuistiky se skládají z úvodního vstupního vyšetření, jehož součástí jsou i například testy hodnotící stabilitu a chůzi. Následují dva měsíce, během kterých jedenkrát týdně probíhala cvičení a následně došlo k porovnání aktuálního stavu svýsledky vstupního vyšetření. Znalezených studií a ze subjektivního hodnocení probandů vyplývá, že je vhodné zařadit v rámci rehabilitace rytmické cvičení. Vzhledem k nouzovému stavu trvajícímu nepřetržitě od 5. října 2020 nebylo možné uskutečnit skupinová cvičení, proto byla cvičení uskutečněna se dvěma pacienty online formou, což umožnilo pacientům bezpečné cvičení v domácím prostředí a nebyli tak vystaveni riziku nákazy. S jedním pacientem proběhla cvičení normálně po vládním rozvolnění. Práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost a metody řešení mohou být využity ve fyzioterapeutické praxi.
|
|
|
Účinnost vybraných postupů konzervace ryb na zachování morfometrických ukazatelů
VOGALOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá problematikou fixace a konzervace ryb. Pokusy na různé metody konzervace ryb jsou součástí mnohých vědeckých ichtyologických prací. Ve většině z nich se však využívá jedné z metod a následně, až na výjimky, není dostupnost porovnání s jinými postupy u stejného druhu ryb. Cílem této práce je seznámit se s metodami konzervace a fixace, které mají vliv na morfometrické parametry ryb. Teoretickou částí jsou postupy konzervace a fixace. Poté následuje vlastní pokus efektu konzervace v časové posloupnosti po dvou týdnech u vybraných druhů ryb, kde jsou sledovány a měřeny vybrané morfometrické parametry a jejich případné změny po dobu několika měsíců.
|
|
|
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
|
host ::
RSS.